V březnu

Články pro Velo
Články pro Velo

Všechny moje dlouhodobé zkušenosti, jak osobní, tak zprostředkované klienty hovoří jasnou řečí. Březen je klíčový měsíc pro celou sezónu. Podaří li se vám dobře a bez výpadků odjezdit březen, postavili jste pevné základy, na kterých vystavíte masivní formu na celý zbytek roku. Naopak pokazí li se něco a trénink v březnu bude děravý, rozpadlý, nesystematický a uspěchaný, bude téměř nemožné přípravu ještě poslepovat a stihnout vše, co je potřeba ještě před prvními závody. A forma bude nestabilní a křehká. Co všechno se může pokazit?

Nemoci nemoci nemoci

Stejně jako v předchozích dvou měsících jsou v březnu největší hrozbou pro mnoho cyklistů opakované virózy. V typicky českých zimách (a březen je z pohledu klimatu stále ještě zimní měsíc),ani mrazivých, ani teplých, se prostě virům daří. Když k tomu přičteme časté inverze a znečištění ovzduší oxidativním smogem, výsledkem je jedovatý koktejl, který ne každý dobře snáší.

To všechno se mnohem snáz napíše než řeší. Boje s respiračními virózami jsou dost problematické i bez čerstvých novinek z Dálného východu. Základem je nepochybně kvalitní a dobře zvolené oblečení a k němu odpovídající tempo. Ve světle výzkumu rovnováhy vegetativního systému se jako zásadní ukazuje to, čemu jsme zvyklí říkat otužilost – ve skutečnosti rezerva vegetativního systému, nárazník sloužící k odolávání stresu všeho druhu. Vyčerpaná rezerva vegetativního systému znamená snížení imunity a zvýšené riziko infekce.

Pozitivně tak na naší imunitu působí otužování všeho druhu (pravidelné, nikoliv nárazovité), dechová cvičení, pravidelný a přiměřený trénink, rozumná strava bez excesů  a kvalitní spánek. Ničí ji hurástyl sportování (“měsíc ležim, potom běžim, pak zas ležim”), ponocování, ale i víkendové přespávání, pracovní přetěžování a spory všeho druhu a nedostatek pobytu na čerstvém vzduchu (což cyklistům zas tak moc nehrozí). 

Potravinových doplňků na její podporu se prodává mnoho. Jen namátkou jsou to vitamin C, dnes ještě populárnější vitamin D, kolostrum a různá další pro a prebiotika a proteoglykany z hlívy ústřičné. Imunitu určitě podpoří, ale nespoléhejte na ně jako na samospásný nástroj. Fungují jen ve zdravém těle a duchu!

Houser, ústřely, bolavá kolena

Ústřely krční nebo bederní páteře a bolavá kolena sice dokážou potrápit cyklisty v kterémkoliv ročním období, nejčastější bývají právě v březnu. Faktorů je více. Pro někoho je rizikem zvýšení zatížení po nejhlubší zimě, pro někoho přechod z extrémního tepla na trenažéru do čerstvého březového povětří. 

Kolenům kromě toho vadí i předčasné odhalení. To se týká především tréninku v teple, i když i u nás se najdou otužilci. Podle mých pozorování přitom mnoho nepomohou ani z nějakého důvodu velice oblíbené tříčtvrťáky a nákolenky. Prochlazení lýtkových svalů zřejmě úponům okolo kolene neprospívá podobně jako chlad na samotné koleno. Podle mých pozorování zřejmě hraje nějakou roli i to, že aby “kolínka” držela, musí být relativně těsná a navíc mít pevné lemy. Ty bohužel zejména u lacinějších modelů tlačí právě v nejnevhodnějších místech, tedy přes úpony. Zhoršují v nich krevní oběh a zvyšují riziko zánětu úponu i samotným mechanickým tlakem.

Moje osobní preference vždy byl raději výběr podle počasí z různě teplých dlouhých návleků k běžným kraťasům, případně dlouhé čapáky. 

Základem ochrany před podobnými příhodami je celkem pochopitelně správný výběr oblečení odpovídající počet vrstev, dostatečně dlouhá trika, dresy i lacly kalhot. Moderní střihy kraťasů, které připomínají výškou pasu už skoro kombinézu bez rukávů, jsou jen výhodou. Propocovací triko se v nich nevykasá. Pokud trpíte na ústřely krční páteře, nezapomeňte nákrčník nebo kuklu. Místo nákolenek a tříčtvrťáků bych osobně doporučil výběr z tenčích či silnějších dlouhých návleků.

Nežidy a vřídky na zadnici

Právě v březnu se nejčastěji objevuje i cyklistů metla nejstrašnější – boule a nežidy v “třísle”. I tady je na vině kromě zchoulostivění po případném nižším objemu v předchozích měsícíc v první řadě oblékání. Chlad si vynucuje na sebe navlékat více a více vrstev, nejen na horní, ale i dolní polovinu těla. Ne vždy jsou tyto vrstvy spolu navzájem prostorově zcela kompatibilní. V třísle pak snadno vzniknou sklady a faldy, odírající a dráždící citlivou podložku. Neblahá je také přílišná šetrnost, velící vzít si pod čapáky ty nejorvanější kraťasy s totálně sežvejkanou vložkou, takzvaně na dotahání – protože to není vidět.

Nejlepší prevencí je tu zase pozornost věnovaná oblékání. Staré kraťasy, stejně jako vytahané čapáky s potrhanou elastikou patří do popelnice, ne na březnové najíždění. Pomocnou ruku mohou podat různé cyklistické oleje a vazeliny, ne u každého přitom fungují správným směrem. U někoho mohou naopak provokovat k větší produkci mazu a tím i zvýšenému riziku tvorby vřídků. Pozornost věnujte také stavu sedla. Dost často se na tvorbě zejména hlubokých hematomů podílí právě sedlo s prosezeným skeletem.

Spěch je šajtanův rádce

Druhou nejčastější příčinou pozdějšího selhání tréninku v této době je spěch, nedočkavost a strach, abych náhodou něco nezameškal. Hlavní úlohou březnového snažení je získat dostatečnou aerobní vytrvalost. Tak vysoký aerobní výkon není člověk vlastní a musí se tudíž neustále udržovat. Navíc po posezónním výpadku a zimnm období omezenějších tréninkových možností jeho úroveň přirozeně poklese.

Je proto pochopitelné, že se v tréninku nemůžeme v březnu hned vrátit na průměrné rychlosti a výkony, na kterých jsme na podzim sezónu ukončili, a to nejen v maximech, ale i v tréninkové oblastni základní aerobní vytrvalosti

V lednu a únoru ještě závodníci nějak své emoce na uzdě udrží. Přece jen je z počasí i kalného světla a nízkého slunce ještě jasně vidět, že je zima. V březnu ovšem sluníčko občas vykoukne a za větrem možná i hřeje. A pocit, že se sezóna blíží sílí a s ním i nutkání pořádně šlápnout do pedálů a nerespektovat odpovídající tepy ani pocity.

Chce to klid, jak praví ta příšerně otřepaná věta, kterou Švejk nikdy v románu neříkal. Kdo neumí jezdit pomalu, nebude jezdit ani rychle. Tělo se při předčasném zatěžování do pásma tempa, tedy oblasti okolo aerobního prahu, naučí jezdit sice trochu rychleji, ale draho a jen ve stresovém módu. Vznikne tím jednorychlostní cyklista, v tréninku příliš rychlý a proto v závodě pomalý…

Nechte své srdce říct, jak rychle dovolí nohám jet. Tetovka je v březnu králem. Tak, jak se bude vaše aerobní kondice zdvihat, poroste na stejných tepech i váš výkon a rychlost.

Zrádné teplo

Zrádnou past přílišného spěchu umocňuje na druhou výlet za hranice všedních dnů, tedy “do tepla”. Jestliže v chladném březnovém počasí doma vás zastaví alespoň přečetné vrstvy oblečení, bude vás občasné březnové slunce na Mallorce spolu s kamarády jen podporovat v nepravostech. Ono je těžké udržet chladnou hlavu, i když víte, že se to nemá, když vám parťák ve dvojici, kterého jste přece vždycky přeprali, pořád předsouvá kolo!

Jediné řešení je si i v teple zachovat chladnou hlavu. Mallorca není první a hlavní etapový závod roku. Pokud se tu nějaké ceny rozdávají, tak ty Darwinovy, ve vedlejší kategorii za nejpředčasnější konec sezóny. Každé ráno, než usednete na kolo, si připomeňte, že jste přijeli najíždět pohodové kilometry, ne soutěžit. Zpomalte, zvedněte hlavu od předního kola a rozhlížejte se po kraji. A závodníky nechte klidně odjet.

Dobrým řešením pro ty, kdo netrvají na prvních závodech už začátkem dubna, je odsunout soustředění v teple na co možná nejpozději, na samotný konec března a přelom března a dubna. V průběhu března se stačíte pozvolna připravit, na tréninkový kemp nepřijedete rovnou z trenažéru a vrátíte se do přijatelnějšího jarního počasí. A jako bonus nejspíš získáte na soustředění počasí téměř letní.