Tepy nebo výkon?

 

Debata o tom, zda měření výkonu zcela nahrazuje starší pulsmetry je oblíbeným doprovodem každého internetového článku o nejnovějších poznatcích z oblasti cyklistické tréninkové vědy. Je otázkou, zda problém opravdu takto stojí.

Tepová frekvence a přímo měřený fyzikální výkon jsou jen dva způsoby, jako tréninkový proces popsat – a to jak předem - tj. naplánovat, tak zpětně, tedy vyhodnotit. Ani zdaleka to nejsou způsoby jediné. Zrovna tak můžeme k popisu použít čas, rychlost nebo ujetou vzdálenost jako veličiny fyzikálně exaktní, nebo slovní popis jako způsob sice více či méně subjektivní, v mnoha případech ale překvapivě daleko nejvíce vystihující (asi proto, že člověk nemyslí v číslech, ale v pocitech vtělených do slov).

Vztah mezi metodikou popisu a konkrétním tréninkem je asi takový, jako v programování mezi programovacími jazyky a konkrétními internetovými stránkami. Je možné, že 95% čtenářů těchto řádek srdečně netuší, v jakém jazyce nebo jazycích je napsaný jejich oblíbený web. Důležité je pro ně, aby fungovaly pokud možno tak, jak od nich očekávají.

Z pohledu programátora je potom zjevné, že jeden skriptovací jazyk se více hodí na základní strukturu stránek, jiný na animace a další na práci s daty. O konečném výsledku nakonec stejně rozhodne především dovednost programátora s jazykem zacházet, nikoliv vlastnosti jazyka jako takového. I zcela dokonalý a mocný prostředek může zůstat zcela nevyužit, pokud mu ten, kdo ho aplikuje dobře neporozumí a nedokáže ho odpovídajícím způsobem využít.

Obdobné je to i s použitím technických prostředků monitorování tréninkové zátěže. Fenomenální (stejně jako průměrní či podprůměrní) cyklisté existují co cyklistika cyklistikou stojí. Existují především proto, že dokázali najít optimální variantu programování svého tréninkového zatížení. Rozdíl spočívá v tom, že ti první měli k dispozici jen jazyk vlastních pocitů a k tomu nanejvýš náramkové hodinky.

Moderní technické prostředky přinášejí možnost být dobrým cyklistou i těm, kteří jazyk vlastních pocitů dostatečně neovládají a nebo mu ne zcela věří. Na druhou stranu přinášejí vyšší nároky na obsluhu – wattmetr podobně jako třeba textový editor v počítači umí daleko více než psací stroj. Ale na psacím stroji stačí umět se trefit do kláves, kdežto všechny funkce a možnosti textového procesoru nezná skoro nikdo. A dobrou povídku či román je stejně těžké napsat brkem, na stroji i do počítače.

Obálka Najdete v knize J. Sekera, O. Vojtěchovský Cyklistika - průvodce tréninkem , Grada