Že se s autem pravidelně chodí na garanční prohlídky přijali asi se skřípěním zubů a průvanem v peněžence všichni motorizovaní za samozřejmost. Že by na preventivní sportovní prohlídku měli chodit alespoň občas všichni, kdo pravidelně sportují už tak samozřejmé není. Přitom nám to v krajním případě může zachránit život úplně stejně. Když pomineme, že pořád ještě platí vyhláška, která nám to pro organizovaný sport přikazuje.

V první řadě je nutné si připomenout – změření laktátové křivky, byť u nás velmi často lékařem a to sportovním, není preventivní sportovně lékařskou prohlídkou a naopak. Zatím co vyšetření laktátové křivky má především určit vaší laktátovou křivku, stanovit základní parametry pro řízení tréninku a alespoň zhruba posoudit vaší výkonnost a adaptaci na vytrvalostní zátěž, specializované vyšetření sportovním lékařem má za cíl zhodnotit vaší zdravotní připravenost a způsobilost. Jednoduše – laktátová křivka ukazuje, jak jste na tom dobře, lékařské vyšetření zase co je na vás špatně.

Co by měla prohlídka všechno obsahovat? V první řadě je to důkladná anamnéza – vaše osobní a rodinná zdravotní historie. Ideální je dotazník, který vyplníte v klidu  ještě před tím, než se vydáte do laboratoře. Jednak tím ušetříte nikterak laciný čas vyšetření, ale hlavně – většina z nás, včetně lékařů, je při osobním “výslechu” poněkud rozrušena a zdaleka si tak nemusí na všechny zásadní události vzpomenout. Dnes se používá standardizovaný, takzvaný Lausannský dotazník, který vaší minulost proskenuje na potenciálně rizikové faktory, jako jsou vrozené srdeční vady a kardiomyopatie, cukrovku, epilepsii či hormonální onemocnění.

Vybaveni vyplněným formulářem vkráčíte srdnatě do laboratoře. První. co vás čeká uvnitř je zevrubná prohlídka vaší tělesné schrány. Mohlo by se zdát, že vrcholový či výkonnostní sportovec musí přece být přímo antickým vzorem tělesného zdraví, něco jako Feidiúv Apollon moderní doby. Leč opak je pravdou. Specializace, tedy vysoká zátěž v jedné sportovní disciplíně téměř vždy znamená jednostranné přetížení jedněch a zanedbání jiných svalových skupin. Jste li celým srdcem i duší cyklisty, můžete se nejspíš těšit na výtku ohledně přetížení horních trapézů a vzpřimovačů krční páteře, ochabnutí a špatné využití hlubokého stabilizačního aparátu břicha a bederní páteře či zkrácené svaly a přetížené úpony zadní strany stehna. A jestli ne, pak si můžete gratulovat stejně, jako kdybyste vyhráli první ve sportce.

Výstupem z této části vyšetření bude nejspíše doporučení pro vás a vašeho rehabilitačního lékaře či fyzioterapeuta, jak příslušné slabiny korigovat. Kromě toho budete změřeni, zváženi a oštípání kaliperem, to vše za účelem nastavení základních parametrů dalšího vyšetřování, ale i základní kulinární rozvahy, totiž jestli jste v danou chvíli disponováni k vítězství či spíše k tepelné úpravě grilováním.

Druhou částí sportovně lékařské prohlídky je funkční vyšetření. Budete uloženi na lehátko za účelem natočení EKG a následně posazeni, abyste nádechem a výdechem do přístroje demonstrovali svou vitální plicní kapacitu a výdechovou rychlost. Klidové EKG by mělo odhalit ty nejhrubší poruchy srdečního rytmu, spirometrie zase případné bronchiální astma a ukáže s jakou ventilační kapacitou může váš organismus při zátěži počítat.

Vyvrcholením celé prohlídky je funkční spiroergometrické vyšetření. Čeká vás, podobně jako při stanovení laktátové křivky, stacionární bicykl, ovšem s pozměněným protokolem zatěžování  a několika vylepšeními. Především dostanete, podobně jako veslaři na galéře, roubíky do úst – přesněji náústek či masku analyzátoru plynů. Budete také olepeni svody EKG.

Průběh testu spiroergometrie vypadá trochu jinak, než jak ho důvěrně znáte z “laktátů”. U laktátové křivky jde především o to, abyste předvedli, zda a na kterém stupni zátěže ještě dokážete ustanovit rovnovážný stav mezi příkonem kyslíku a podávaným výkonem. Proto jsou jednotlivé stupně zátěže poměrně dlouhé – předpokládá se, že koncentrace laktátu mezi svalem a oběhem se ustanoví někde okolo 3 minut. Naproti tomu nemá příliš smysl vás trápit nad anaerobním prahem, protože tam už k rovnovážnému stavu nedochází a koncentrace krevního laktátu roste s časem i při stejné úrovni zátěže a stačí tedy jen jeden odběr pro stanovení sklonu poslední části křivky.

Spiroergometrický zátěžový test má za úkol především prověřit zdatnost vašich plic a oběhové soustavy v maximální zátěži. Je tedy na jednu stranu kratší (něco přes deset minut oproti dvaceti až třiceti minutám u laktátové křivky), zátěž ale stoupá daleko strměji, v minutových intervalech a nebo kontinuálně, podle toho, co ten který ergometr umí. V průběhu celé zátěže se natáčí EKG, díky čemuž se mohou odhalit některé arytmie, které se v klidu neprojeví. Dále se měří koncentrace vdechovaného a vydechovaného kyslíku a kysličníku uhličitého (proto ta protivná maska). Z těch se potom určuje jak spirometrický anaerobní práh, tak maximální hodnoty ventilace. Laktát se odebírá jen ve vrcholu zátěže a s několikaminutovým odstupem po dokončení testu a ilustruje tak spíš vaše středotraťařské než vytrvalecké schopnosti.

Zatím co základními objektivními hodnotami z laktátové křivky jsou hodnoty tepové frekvence a výkonu na anaerobním a aerobním prahu, ukazující na výkonnost vytrvaleckou a tempařskou cílem spiroergometrického vyšetření je kromě posouzení práce srdce při maximální zátěži ověřit vaší maximální spotřebu kyslíku, která ilustruje spíše maximální krátkodobý výkon.

Budete li porovnávat hodnoty na prahu při spirometrickém a lakátovém testu, je dobré vědět, že tak činíte zbytečně, protože srovnáváte nesrovnatelné. Hodnota spirometrického anaerobního prahu se nijak nekryje s prahem laktátovým, už jen proto ne, že každý z nich signalizuje poněkud jiný biochemický děj. Podrobné vysvětlení by vydalo na samostatný článek, pro běžného smrtelníka stačí vědět pouze to, že zatím co tepově se bude jeho spirometrický práh nacházet někde mezi jeho laktátovým aerobním a anaerobním prahem, výkon ve wattech bude nejspíš citelně vyšší než ten, kterého dosáhl při laktátové křivce.

Závěr vyšetření by měl patřit zevrubnému souhrnu a vysvětlení všech zjištěných skutečností a hodnot, v ideálním případě v podobě slova mluveného i psaného a v případě, že se najde nějaká nesrovnalost či patologie byste měli obdržet doporučení buď pro fyzioterapeuta nebo odborného lékaře. Takovou důkladnou prohlídku rozhodně nemusíte absolvovat pravidelně každý rok či dokonce půlrok. Optimální frekvence pro běžného cyklistu, sportujícího pro radost a potěšení je někde mezi dvěma až čtyřmi roky, první by ovšem projít ve chvíli, kdy se rozhodne, že to s kolem pro následující roky myslí opravdu vážně a že mu nestačí jezdit jen s rodinkou na kávu a dortík, ale že chce i trénovat a závodit.

Některé zkratky ze spirometrického vyšetření

VT (IVT) maximální klidový dechový objem (litrů)

FEV1 usilovný výdech za vteřinu (litrů)

VO2max maximální spotřeba kyslíku (litrů/min nebo ml/kg/min)

SFmax (HRmax, TF max) maximální tepová frekvence

O2/tep množství kyslíku na 1 tep (ml/tep)

VE (l/min) rychlost ventilace