Rychlá a pomalá svalová vlákna

… Chcel by som sa opytat, mozno to bude aj temou dalsich clankov, ako je to vlastne so svalmi. Niekde som cital, ze v ludskom tele su „rychle“ a „pomale“ svaly. Prirovnanie posluzili atleti. Zaujalo ma, co som sa docital, ze napriklad zo spickoveho sprintera na 100 metrov sa da vychovat vytrvalostny bezec ale z vytrvalca sa uz sprinter neda urobit. Dovodom je vraj ista premena „rychlych“ svalov na „pomale“ teda „vytrvalostne“ svaly. Tie uz nemaju taku moznost dynamickej a vybusnej sily. Naozaj je tento proces nezvratny, alebo su to len take „lumpenvyskumy“? Preco sa to pytam? Som totiz tiez biker. V sezone jar-leto-jesen cyklistika a jesen-zima-jar zase hravam aktivne hokej. Po cyklosezone mam neskutocne tazkosti sa znovu dostat do hokejovej formy a zacat hrat tak, ako na konci hokejovej sezony. Som strasne pomaly, vsetci ma oberaju o puk, akoby som bol nesvojpravny, slaby, co nechapem, pretoze na rozdiel od lenosiacich spoluhracov som medzi hokejovymi sezonami neustale aktivny v cyklistike. Hadam by sa ta kondicia mala prejavit? V tejto hokejovej sezone uz hram treti mesiac, a az teraz sa dostavam do hokejovej formy. Konecne som zrychlil a uz oberam spoluhracov o puk ja. 🙂 Ako urychlit tento proces?


    O svalech máte informace velice dobré. Je to tak, že zhruba okolo 60% vláken (podle toho, který konkrétní sval to je) je vláken vytrvalostních. Polovina z těch zbývajících 40% je hodně závislá na dědičnosti a jsou to taková vlákna „nerozhodnutá“, zbytek jsou vlákna rychlá. Výzkumů se dělalo hodně, jak sportovních, tak medicínských, a zdá se, že zhruba těch 20% „nerozhodnutých“ se dá vycvičit – buď na rychlá, nebo pomalá vlákna.

    Problém tkví v tom, že z rychlých na pomalá vytrvalostní to jde lépe, než naopak. Většina prací říká, že zpět na rychlostní se dá předělat už jen zhruba polovina vláken, které jsme původně vycvičili jako vytrvalostní. Zdá se také, že rozvoj rychlosti se dá ovlivnit hlavně v dětství, po ukončení dospívání už to jde spíš jen k té vytrvalosti.

    Prakticky řečeno: pokud se dětem nakládají příliš velké vytrvalostní dávky a nepěstuje se dostatečně rychlost (to se u nás děje ve sportu naprosto běžně a nemusí to být jen nedostatečným důrazem, stačí, aby byly děti jen příliš unavené, aby byly schopné být rychlé), vypěstují se z nich vytrvalci a rychlost se už v nich nikdy nepodaří úplně rozvinout. Ta „nerozhodnutá“ vlákna se prostě stanou vytrvalostními. Naopak, z mladého sportovce s dobrým rychlostním základem lze rozvíjet vytrvalost vždycky a poměrně snadno.

    Dilema „hokej versus kolo“ leží trochu jinde. Pro každý sport jsou typické svaly, které používá a jiné, které naopak překážejí. V průběhu tréninku si mozek vytváří pohybové vzorce, podle kterých svaly využívané podporuje a naopak překážející vypíná, aby nezpomalovaly pohyb a nezhoršovaly jeho efektivitu. Díky tomu se používané svaly posilují, nepoužívané naopak slábnou. Tomuto procesu nelze zabránit, je totiž podstatnou složkou zlepšování výkonnosti v konkrétním sportu.

    Kulturisté, kteří se pokouší o „harmonický tělesný rozvoj“, se snaží posilovat svaly všechny a díky tomu nejsou schopni nakonec pohybu žádného. Svaly si navzájem překážejí asi tak, jako třída středoškoláků, pokoušející se nastoupit najednou zadními dveřmi do tramvaje.

    Jsou sporty, které se hádají méně – třeba kolo a běh. I tak ale běh „šlapací“ pohybové vzorce narušuje – triatlet nikdy není na kole tak dobrý, jako specialista-cyklista stejné výkonnostní úrovně. Ten naopak nebude triatletovi ani zdaleka stačit v běhu.

    No a hokej a kolo se hádají opravdu hodně, protože pohyb při bruslení je naprosto jiný než při šlapání. Vytrvalostní trénovanost z kola se také moc neprojeví, protože při hokeji jde o superkrátké anaerobní a ještě k tomu bezlaktátové (ten se ani nestačí vytvořit) úseky, které se na kole prakticky nevyskytují a netrénují.

    Suma sumárum: Pokud těžiště Vašich ambicí leží v oblasti cyklistiky, pak hokej samozřejmě ano, ale jenom jako doplněk a bez větších nároků na výsledek. Opačně to samozřejmě platí také. A ještě jedna rada – před začátkem sezóny (t.j. u kola před jarním najížděním) to chce už měsíc předem takový doplněk postupně vysazovat a naopak u hlavní aktivity zvyšovat dávky. Přechod bude podstatně příjemnější.