Pokud si cyklista na něco stěžuje, budou to v první řadě nohy. Potom dech, možná zadek, eventuálně záda. Ale ruce? Ty se přece jenom vezou…

Přesto ruce dokážou cyklisty v nemalém procentu případů potrápit. Odmyslíme li úrazy, je nejčastějším trápením v téhle oblasti syndrom karpálního tunelu. S ním úzce souvisí méně častý Raynaudův syndrom. 

Syndrom karpálního tunelu

V případě syndromu karpálního tunelu se jedná o především mechanické postižení nervu kontrolujícího drobné svaly ruky a procházejícího spolu se šlachami a cévami úzkým prostorem mezi zápěstními kůstkami a fascií na spodní straně ruky mezi zápěstím a patou dlaně. 

Bezprostřední příčinou vzniku útlaku je zbytnění šlach v tomto prostoru provázené zesílením a zkrácením poutka, které fascie v téhle oblasti vytváří. Obojí je způsobeno dlouhodobým přetížením zápěstí a ruky. Obecně je syndrom karpálního tunelu asi 3x častější u žen než u mužů, zejména ve středním a starším věku a s drobnější kostrou. 

Vyvolávajících příčin je mnoho. Může to být těžká manuální práce (dříve typicky uklízečky – milionkrát opakované ždímání hadru), ale také práce kancelářská , s klávesnicí a myší, zejména při špatném pohybovém stereotypu a nebo v nevhodných ergonomických podmínkách. Pojítkem mezi všemi činnostmi podporujícími vznik syndromu karpálního tunelu je dlouhodobá poloha dlaně v extrémní “dorzální flexi”, tedy ohnutí “vzhůru” za hřbetem ruky, a zároveň vysoké svalové napětí.

Tímto popisem jsme se dostali až k důvodu, proč je syndrom karpálního tunelu relativně častý právě u cyklistů.Je to třímání řídítek. To splňuje oba rizikové faktory – polohu dlaně a sílu – zejména u horských kol. Přesto není syndrom karpálního tunelu automatickým následkem horské cyklistiky, spíš výsledkem buď špatných návyků a techniky, méně často špatně nastavené geometrie či tlumení a odpružení a výsledných vibrací.

Špatným návykem může být buď (častěji, zejména u hobby jezdců) nedostatečná práce hlubokého stabilizačního aparátu, ztuhlá záda tím způsobené špatné rozložení váhy. Místo, aby ta spočívala převážně na sedle a zadku, opírá se jezdec z velké části o řídítka. Tím dlaně a zápěstí přebírají mnohem více energie z vidlice než musí a zároveň musí cyklista daleko víc zatínat svaly dlaně a předloktí. Čímž je výchozího bodu pro vznik SKT dosaženo. Druhým, zřejmě méně obvyklým důvodem u bajkerů je návyk svírat gripy mnohem větší silou, než je bezpodmínečně nutné, tak nějak pro jistotu, I když je jinak rovnováha dobrá a zbytek paže celkem uvolněný

U silničářů k syndromu karpálního tunelu díky více možnostem úchopu řidítek a celkově menší potřebě aplikace síly na ovládání kola tak často nedochází. To platí hlavně pro elitní a zkušené závodníky. Sváteční jezdci jím sem tam trpí také. A nebo obtížemi, které nejsou přímo SKT, protože chybí anatomické zúžení karpálního tunelu, nicméně projevují se stejně. Opět se to týká jezdců se špatně rozloženou váhou, kteří si navíc celý švih nepřehmátnou a opírají se stále ve stejné poloze. Symptomy, trápící je během dlouhých vyjížděk jsou v podstatě totožné se symptomy SKT. Dokonce může při dlouholeté expozici dojít ke stejnému poškození nervu, i když karpální tunel může zůstat dostatečně prostorný.

Příznaků SKT je hodně a všechny je najdete v jednom z doprovázejících textových boxů. Jako hlavní a typické bych vypíchl především pocit trnutí a mravenčení prstů a oteklé ztuhlé ruky, nutící člověka k charakteristickému vytřepávání prstů.

Pokud se u vás podobné potíže pravidelně objevují, zaměřte  se v první řadě na způsob, jak na kole sedíte případně držíte řidítka. Někdy vám bolavé ruce mohou naznačovat i to, že délka či “hloubka” posedu je nad vaši velikost či schopnost udržet optimální rozložení váhy. kvalita odpružení, pneumatik či rukavic je v tomto případě druhotná. Pomoci může také pravidelné protahování zápěstí a prstů. Pokud se obtíže zhoršují, budí vás i v noci, je na čase vyhledat lékaře,

Raynaudův fenomén

Klasická primární forma Raynaudova fenomenu s cyklistikou nijak nesouvisí. Postihuje opět častěji ženy, tentokrát hlavně velmi štíhlé a subtilní, často s nízkým tlakem a podobnými vegetativní obtížemi. Projevuje se jako vysoká náchylnost k prochladání prstů ruky, méně často nohy, s intenzivní změnou barvy. Prsty nejprve na chlad reagují silným odkrvením a zblednutím, následovaným s odstupem asi čtvrt hodiny nebo po příchodu do tepla reaktivním intenzivním překrvením a zrudnutím s intenzivní palčivou bolestivostí. Někdy dochází i k olupování kůže.

Cyklistiku doprovází, naštěstí nepříliš často, druhotná forma. Buď přímo souvisí se syndromem karpálního tunelu, ve kterém dochází i k útisku vegetativních nervových vláken, nebo je vyvolána dlouhodobým vystavením nízkofrekvenčním vibracím, podobně jako je tomu u pracovníků se sbíječkami a bouracími kladivy. Příznaky nejsou v tomhle případě vyvolány vždycky jen chladem, mohou je spustit právě i ty vibrace a nebo třeba i nervové rozrušení. Opět prsty nejprve silně zblednou a následně zrudnou, to vše doprovázené nepříjemnou palčivou bolestí a pocitem otoku.

Prevence nebo řešení je tady dost obtížné. Nejedná se tu o reakci na extrémní vibrační zátěž, jako v případě nemoci z povolání, spíš o predisponované jedince, dopředu těžko odhadnutelné. Trochu pomohou kvalitní gripy nebo omotávky, dobře seřízená vidlice či kvalitní a patřičně nahuštěné obutí a rukavice s gelovou vrstvou v dlani. V případě, že prsty reagují hlavně na chlad může pomoci otužování střídáním koupelí rukou v teplé a studené vodě. Pokud potíže obtěžují přes míru, opět je na místě vyhledat lékařskou péči.

Karpální tunel

Karpální tunel je anatomický prostor, úžina či tunel  mezi zápěstními kůstkami z “horní”, hřbetní strany, výběžky krajních z nich po stranách a vazem je spojujícím ze strany dlaně. Topograficky, tedy při pohledu zvenčí, se tento tunel promítá do “paty dlaně” do masitého valu na straně dlaně nejbližší zápěstí.

Tímto tunelem prochází devět šlach ohybačů prstů a zápěstí a nerv povládající především drobné svaly prstů a ruky a vedoucí citlivost pro dlańovou plochu prstů ruky a celé jejich špičky.

Příznaky SKT

• mravenčení a brnění palce až prsteníku a přilehlé části malíku z dlaňové strany a špiček prstů
• pocit oteklé ruky nad ránem, po práci (po nebo při jízdě na kole), po protřepání mizí
• snížení citlivosti prstů
• zhoršení jemné motoriky (knoflíčky, drobné mince…)
• omezení pohyblivosti palce
• někdy změna teploty, prokrvení kůže, poruchy nehtů

Léčba SKT

• Konzervativní: snížení zátěže, omezení extrémních krajních poloh (ortéza na noc), fyzioterapie, protizánětlivé léky, obstřiky, vitamíny skupiny B
• Operační: protětí vazu, uzavírajícího karpální tunel z dlaňové strany, buď otevřenou operací nebo artroskopicky.

Raynaudův syndrom

Raynaudův syndrom je porucha regulace cévního systému prstů ruky a nebo méně často nohy. Může být primární (není vyvolána jinou chorobou) a nebo sekundární. 

Primární poruchou jsou postiženy častěji ženy a lidé s astenickou konstitucí. Předpokládá se, že se jedná o kombinaci genetické predispozice, hormonálních a neurovegetativních vlivů. Moje osobní teorie je, že se jedná o chybnou manifestaci původně užitečného mechanismu adaptace kontaktních ploch končetin na chlad. Je totiž známo, že u vlků dochází v chladu bez poškození vyživované oblasti k úplnému uzavření kapilár tlapek (de facto špiček prstů) a tím minimalizaci ztrát tepla vedením při kontaktu se sněhem a ledem nebo ledovou vodou a eliminace namrzání hrudek ledu. Teplota kůže tlapek klesá až na 0 stupňů, aniž by to vlka nějak obtěžovalo.

Sekundární Raynaudův syndrom může pak být vyvolán mnohými příčinami. S cyklistikou přímo souvisí dvě a to:

• mikrotraumatizace vibracemi
• syndrom karpálního tunelu