Přichází srpen, s ním chladnější rána i večery, den se povážlivě krátí, rodina se začíná dožadovat tatínkovy (maminčiny) přítomnosti na dovolené, sil i nadšení ubývá naprosto očividně a navíc si svoje volno vybírají i pořadatelé závodů. To jsou karty, které čas rozdal do dalšího měsíce našeho seriálu.

Prázdniny cyklistovy, protože ačkoliv dnes hovoříme o srpnu, děj se mohl odehrát stejně dobře i před měsícem,  vyskytují se většinou ve dvou různých variantách. Která z nich nastane závisí v první řadě na tom, zda jeho partner a rodina cyklistice spíš fandí a nebo jí více či méně mlčky tolerují a trpí. V druhé řadě potom rozhoduje, zda má sám cyklista v té chvíli cyklistiky pět centimetrů pod krk a nebo je stále ještě nenasycen a naopak v největším rozmachu sil.

Scénář první – dovolená 

První varianta scénáře nastává ve chvíli, kdy tlak manželky a zbytku rodiny překoná váš odpor a touhu trénovat a závodit a vy přivolíte k nějaké formě dovolené bez kola. Že je váš odpor mnohdy dost nepřesvědčivý a v hloubi duše se vám možná uleví, protože máte kola v tu chvíli až po krk nyní ponecháme stranou a soustředíme se nato, jak onen týden či dva bez kola přežít, ztratit co nejméně výkonnosti a přitom se nerozvést.

V první řadě je dobré mít neustále na mysli, že máme li na svém kontě od začátku roku nějakých možná pět, možná sedm nebo dokonce devět či více  tisícovek kilometrů, pak nás takový výpadek nijak zvlášť nerozhází. S s jarními výpadky pro nemoc, které každého cyklistu straší nejvíc, se to srovnávat nedá.

V první řadě zvažte, jestli je opravdu nutné trvat na kole sebou. Pomineme li komplikace s transportem v jakémkoliv dopravním prostředku, není většina oblíbených destinací vašich drahých poloviček k závodním cyklistům v hlavní sezóně příliš vstřícná, o klimatu samozřejmě nemluvě. A tím, že každý den zmizíte na několik hodin na švih si také mnoho kladných bodů v partnerském vztahu nepřipíšete.

Pokud máte pocit, že to bez pohybu u moře opravdu nevydržíte, přibalte si do zavazadla běžecké boty a kraťasy. Nařiďte budík na sedmou ranní a než se rodina, zmámená vedrem předchozího dne, vykulí z prostěradel, budete právě po běhu vycházet ze sprchy s pocitem dobře vykonané práce. Jen to prosím nepřehánějte s délkou ani intenzitou. Dobrého půl roku jste nejspíš neudělali rychlejší krok a teď potřebujete, aby vám kolena a achilovky vydržely po celou dobu pobytu.

Můžete také obhlédnout a případně využít služeb animátorů. Nejspíš to není úplně pravidlem, ale občas narazíte na kluky a děvčata, kteří přes zimu fungují jako instruktoři pilates, aerobiku nebo v posilovnách a mohou vám do repertoáru cvičení přinést mnohé nové inspirace. V posilovnách se najdou i rotopedy a spinnery, ale takovou míru masochismu snad nelze po nikom požadovat.

Pokud zamíříte po stupnici výškoměru opačným směrem, tedy do hor, nejspíš máte v plánu nějakou aktivnější formu dovolené, spojené s pěší či cyklistickou turistikou. V tom případě asi nedostatkem pohybu trpě nebudete, méně vám bude asi vyhovovat jeho forma a intenzita. Je přitom pozoruhodné, že zatím co v případě cyklistické formy dovolené budete muset zvolnit vy (cyklisty, kteří mají v českých zemích za manželky aktivní mistryně světa lze spočítat na prstech obou rukou oběti conterganové aféry), bude nejspíš v případě pěších tůr nucena zpomalit kvůli vám necyklistická polovina partnerského páru. Zejména stehenní svaly, uvyklé na zcela jiný druh pohybu, reagují na chůzi do kopce velmi bouřlivě tuhnutím a nadouváním, zatím co proti dlouhým sestupům z prudkých svahů protestují zase zejména čéšky a úpony pod koleny.

Scénář druhý – objemové soustředění

Druhá varianta scénáře vyžaduje v první řadě vysokou úroveň úroveň diplomatických schopností a nebo partnera velmi oddaného věci vašeho koníčku. Důležitou podmínkou je ovšem také ještě dostatek sil duševních i morálních. Máte li pocit, že vás nohy už před několika týdny opustily beze slova a nebo ve vás představa zítřejšího tréninku delšího než jedna hodina spouští panickou ataku, bude lépe, když vyberete scénář první, dovolenou bez kola.

I v případě, že máte pocit duševních sil na rozdávání, vyberte si pro obnovu objemu jinou oblast, než ve které normálně trénujete. Zejména obyvatelé větších měst totiž musí nutně mnoho počátečních a závěrečných kilometrů svých vyjížděk jezdit po stále stejných trasách, v provozu a mnohdy přes nevzhledné komerční zóny, což na radosti z pohybu příliš nepřidá a je tedy dobré si od tohoto vnuceného stereotypu trochu odpočinout.

Je vcelku logické a pochopitelné, že většina z kolu holdujících obyvatel české kotliny si k takové dovolené vybere spíš nějaké hory než podunajskou stezku, i když ani ta vůbec není špatný nápad. Tady se může nacházet drobné čertovo kopýtko: aby soustředění splnilo svůj účel, musíte udržet své emoce na uzdě a stoupání zdolávat stále pokud možno přísně aerobně. Zejména v případě alpských pasů to sice vyžaduje i značnou dávku trénovanosti a přiměřenou sadu převodů, díky tomu si však dokážete vychutnat i poslední dny ve stavu plného vědomí a jen příjemně vyčerpáni.

Návrat do reality všedního dne

Ať už si vyberete nebo vám bude přidělen kterýkoliv z těchto dvou scénářů, budete po návratu do běžného života potřebovat určitý čas k přechodu k normálnímu režimu a tréninku. Obě verze se od sebe budou docela lišit.

V případě scénáře prvního budete muset absolvovat svého druhu rychlokurz cyklistiky a vytrvalosti. První týden po návratu tedy zařaďte nejprve jeden nebo dva lehké adaptační tréninky okolo hodiny či hodiny a půl, potom tréninky postupně prodlužujte a o víkendu si naplánujte dva delší vytrvalostní výlety v délce bratru tří až pěti hodin.

Pokud jste naopak objemy drtili na dovolené, je na čase tělu trochu odlehčit a dát mu šanci, aby mohutný stimul zpracovalo a přetavilo do obnovené aerobní vytrvalosti.

V druhém týdnu by měly obě skupiny společně připomenout nohám, že sezóna ještě neskončila a že se ještě bude jezdit rychle. Dva tréninky s intervaly a závod o víkendu jsou k tomu ideální metoda.