Spurtové prvky jsou skupinou velmi specifickou ve všech ohledech – v délce trvání i popisu pomocí kadence, tepové frekvence či výkonu. Pochopitelně se jedná vždy o intervalový prvek, jako prvek základní nepřichází do úvahy, leda by si někdo chtěl evidovat doběhy autobusu nebo vlaku.
| TF – rozsah | Průměrný výkon | Faktor intenzity – IF (norm. výkon/FTP) | Index variability – VI (norm. výkon/prům. výkon) | kadence |
| Na vstupu do intervalu << AeP | Snaha o maximální za daných podmínek | Nelze (norm. výkon vyžaduje pro výpočet alespoň 30 sec. délku intervalu | Nelze (norm. výkon vyžaduje pro výpočet alespoň 30 sec. délku intervalu | Cca 40 → > 80 – 90 |
Nejdůležitější je délka. Zatím co u ostatních skupin variuje délka ve značném rozsahu, u všech tří spurtů, silového (SpSil), kadenčního (SpKad) i maximálního (SpMax) by měla být do 12 vteřin. Důvodem je přednostní, čisté a maximální zatížení ATP-CP baterie. Je sice možné si zejména maximální spurt představit i delší, do 30 vteřin, tam bude ale kyslíkový dluh překapávat i do laktátu a výsledná hladina může být velmi vysoká. Tréninkoví puristé by proto měli značit více jak dvanáctivteřinové maximální spurty spíše jako Max, tedy intervaly maximální intenzity, byť velmi krátké.
Rozhodující a řídící parametr je u SpSil kadence. I tady je rozdíl proti ostatním prvkům. Zatím jsme měli dáno rozmezí od – do, ve kterém by se měla ideálně pohybovat. U spurtů můžeme definovat kadenci vstupní – tedy tu, na které interval začínáme, a cílovou, které se snažíme dosáhnout. U SpSil je vstupní kadence okolo 40 ot./min a cílová 90 – 100 ot./min.
S kadencí úzce souvisí volba převodu a profilu. Převod by měl být těžký, ze zkušenosti typicky o pastorek i dva těžší, než byste na první ťuknutí do pedálů řekli. Doporučuji si pro tento typ spurtů pro začátek vybrat rovinu, neuškodí ani nepatrný sklon do sjezdu nebo větřík do zad. Zabráníte tím zaseknutí se při špatně zvoleném převodu. Zkušení matadoři mohou spurtovat i do kopce, jen prudké sklony tomuto intervalu příliš nesvědčí, dosažení cílové kadence bude téměř nemožné. Tento interval lze s úspěchem imitovat i na trenažeru, i když dosažené výkony budou nižší.
Měření výkonu přímo v intervalu nehraje velkou roli – výkon prostě poroste od nuly někam k maximu. Daleko zajímavější je vyhodnocení maximálních dosažených výkonu v jednotlivých intervalech zpětně, ze záznamu. Výkon může být také dobrým kritériem pro ukončení sady spurtů – můžete si stanovit hranici, kterou když už nedokážete dosáhnout, sérii nebo veškerý trénink spurtů ukončíte a vyrazíte k domovu.
Tepová frekvence je důležitá hlavně vstupní. Měla by být co nejnižší, maximálně na dolní hranici ZDV, ale spíš ještě níž, v kompenzačním pásmu. V opačném případě bude vaše ATP-CP baterie už na začátku zpola vybitá a nedosáhnete kýženého maximálního možného výkonu. Konečná TF dokáže v tomto případě vystoupat obvykle sotva lehce nad aerobní práh a pro hodnocení intervalu není podstatná.
Spurtovat můžete zcela v sedle, ze sedla i kombinovaně, začít ze sedla a dokončit v sedle. Podle toho musíte samozřejmě volit převod.