Jak začít … Určitě to znáte. Sedíte a koukáte, před vámi prázdná plocha, a slova, kterými hlava přetékala, se najednou potichoučku vypaří a …

    Když jsem dostal příležitost přispívat na stránky klubu KPO, přemýšlel jsem nejen o tom Co, ale spíš Jak. Oba tištěné cyklistické měsíčníky se už víc než rok věnují různým fyziologickým a zdravotním aspektům jízdy na kole a tréninku, takže by se zdálo, že cokoliv dalšího by bylo jen opakováním mnohokrát řečeného. Právem můžete namítnout: „Co ty vlastně přineseš nového?“

    Moje odpověď? Možná nová fakta a určitě nový přístup. Články ve zmíněných měsíčnících píší novináři, mající k ruce odborníka. Toho více či méně pečlivě vyslechnou, a protože jsou to zároveň cyklisté, přefiltrují myšlenku sítem své představy a výsledek svěří papíru. Snad proto, aby článek působil dostatečně odborně, snad proto, že píší o něčem, co není zcela jejich parketa, použijí bez zjednodušení a přiblížení vyslechnutou odbornou hantýrku. Naproti tomu někdy dosti hrubě zkreslí obsah sdělení.

    Já se pokusím o obrácený postup – minimalizovat odbornou terminologii a místo toho použít příměr. Ten se naopak budu snažit držet tak blízký skutečnosti, jak jen je to možné. Váženým a ctěným bicyklujícím dámám se předem omlouvám. Žiji v mužské podmnožině reality a disponuji pouze mužským myšlením. Proto budou příměry o motorech a jiné technice, což se možná některým z vás bude zdát stejně vzdálené, jako svět lékařského slangu. Takže se omlouvám – jinými příměry nevládnu.

    Člověk na kole (při běhu, ve vodě…) jako chemický motor – v době, kdy tato představa pronikla konečně do hlav závodníků a trenérů a nahradila tam původní soustavu pák a svalů, se zdálo, že je vyhráno. Možná vás překvapí, že v Čechách to není ani deset let, a není to vůbec zásluhou osvěty, ale důsledek agresivní reklamy firem, vyrábějících výživové doplňky. Na jednom konci do sportovce nacpeme ty správné a jedinečné sacharidy (tuky, bílkoviny,doplňky, anabolika…), přidáme kyslík a vodu a máme světový výkon. Je a není to pravda. Biochemický stroj tělo opravdu je, ale jako školní chemický pokus ve stylu „nalej, protřepej (uteč)“ se opravdu nechová.

    Proč? Vzpomeňte si na základní školu a malůvku spalovacího motoru. A pak otevřete kapotu svého plechového člena rodiny. Aby fungoval tak, jak je v dnešní době žádoucí, spojila se v něm chemie, fyzika i elektronika. A to ještě nestačí – musí do něj sednout člověk, vrcholná řídící jednotka, která stroj uvede do pohybu, všechny informace vyhodnocuje a s jejich pomocí vede automobil tam, kam sám chce (no, v 99% případů, tedy☺).

    Co nás tedy čeká? Hned v příštím článku se začneme zaobírat tím, co je základem – motor. Vlastně motory, protože v těle se takových motorů doplňuje více. Dál se budeme zabývat jejich palivy. I energetických zdrojů je totiž několik a každý má svůj úkol. Pak přijdou na řadu všechny druhy řízení, poruchy, tunning dovolený i nedovolený a nakonec se pokusím vyvrátit pár zarputile se držících pověr. Hlavně se ale dozvíte, jak můžete té které vlastnosti využít, abyste jezdili lépe, rychleji a radostněji.

    Vidíte. Na začátku tu byl problém prázdné plochy, na konci pocit, že mi to možná redakce seškrtá.

    Na shledanou na síti i v sedle se těší

    Ondra Vojtěchovský