U automobilu doporučují výrobci pravidelnou prohlídku s každou výměnou oleje, nejpozději však po roce. U člověka sportovce se olej nemění a Stvořitel nejen že v servisní knížce doporučení prohlídek vynechal, on dokonce nezavedl ani tu servisní knížku. Jak to tedy s pravidelnými prohlídkami je? Existuje vůbec nějaké jednoduché pravidlo?

Po letech jistého bezvládí, kdy ve jménu svobody nikdo nic nemusel (ačkoliv staré vyhlášky vlastně stále ještě platily) zavedla teoreticky řád vyhláška nová, vzniklá v roce 2013 (citace z ní najdete pod článkem). Podle ní jsou povinni se podrobit pravidelně každý rok sportovci výkonnostní a vrcholoví, organizovaní v organizacích zajišťujících přípravu výkonnostních sportovců a organizujících sportovní soutěže. 

Prakticky mi ovšem vyvstává na mysli otázka, které organizace to vlastně jsou a které už ne. Z pohledu cyklisty je zjevné, že se nepochybně jedná o organizace sdružené a vlastnící licenci ČSC a závodníci startující se stejnou licencí. Jestli se ale tato povinnost týká i sportovců v zájmových spolcích (dříve občanských sdruženích) a startujících například v seriálu Kolo pro ŽIvot už tak zjevné není. V každém případě mi zatím není známo., že by po nich tuto povinnost někdo vyžadoval. Ještě zajímavější je, že vyhláška sice stanovuje povinnost, nestanovuje ale ani žádný subjekt, který by na plnění vyhlášky dohlížel ani žádné sankce, které by z jejího porušení vyplývaly, ani pro sportovce, ani pro organizace. 

Podtrženo a sečteno – naprosté většiny čtenářů Vela se povinnost pravidelné každoroční prohlídky zřejmě netýká. Přest by z praktického hlediska bylo dobré prohlídky čas od času absolvovat – už jen pro ten nedocenitelný pocit jistoty.

Co vás čeká

Jdete li na prohlídku (nebo ke konkrétnímu sportovnímu lékaři) poprvé, čeká vás v první řadě vyplnění mezinárodně doporučovaného dotazníku (ve stylu ano-ne), který má za úkol zachytit příznaky nejrizikovějších stavů a onemocnění, přímo ohrožujícího sportovce na životě a zdraví během sportovního výkonu – zejména srdeční a neurologické. Zodpovědný lékař se vás potom ještě znovu na podobné věci podrobněji vyptá. Ne každý si nad papírem uvědomí, že otázka opravdu směřuje k tomu, co se mu před časem přihodilo a dávno na to zapomněl. Krátký dotazník a pár otázek se také bude týkat závažných onemocnění v rodině, které by mohly být více či méně dědičné a zvyšující riziko poškození zdraví při sportu.

Následuje takzvaná základní antropometrie – klasická obávaná i oblíbená triáda všech vytrvalců -výška-hmotnost-podkožní tuk. Ta se vašeho zdraví (kromě zjištění výrazné obezity) nijak zásadně netýká, nicméně dobře poslouží k nastavení parametrů pro spirometrické a spiroergometrické vyšetření. Příznivá hodnota podkožního tuku také příjemně polechtá vaše ego.

Nenápadně důležitou součástí je klinické vyšetření lékařem, tak jak se podle pravidel umění lékařského provozuje už stovky let. Pohled, pohmat, poslech… no poklep už se dneska moc nedělá, přece jen sono je v tom mnohem lepší a per rectum by tady asi byl opravdu vysoký a hlavně nechtěný nadstandard. I když proti gustu…

Cílem je odhalit především hrozící fyzioterapeutické a ortopedické obtíže a doporučit případné možnosti korekce.

Zcela zásadní je vyšetření klidového EKG. Dokáže odhalit jak závažné či méně významné poruchy srdečního rytmu, tak poruchy vyplývající z nedostatečného srdečního svalu. V klidu se měří i krevní tlak, rovněž i ve středním věku poměrně častá civilizační choroba.

Po EKG může následovat klidová spirometrie, ozřejmující funkční stav dechového aparátu – maximální funkční objem plic a výdechové rychlosti. Tyto parametry ukazují jak trénovanost a správné či špatné návyky dechového vzorce, tak i případnou, zatím možná skrytou dechovou obstruci, mezi vytrvalci bohužel poměrně rozšíření astma buď alergického nebo zátěžového typu.

Základní formou zátěžového vyšetření je takzvané zátěžové EKG. Provádí se nejčastěji (a také nejlépe) na speciálním laboratorním ergometru. Ortodoxní cyklista bude sice velmi zklamaný, protože geometrií i charakterem odporů je to opravdu strašné zařízení, bohužel jinak v naprosté většině laboratoří nelze – software vyžaduje přímé propojení s ergometrem a cyklistické trenažéry neakceptuje.

Průběh vyšetření je víceméně standardizován ve všech laboratořích – po dvoustupňové desetiminutové rozcvičce následuje krátká pauza a stupňovitý test do osobního maxima. Stupně jsou krátké, většinou minutové a cílem testu je především dosáhnou maximální tepové frekvence, ve které by se měly projevit některé poruchy srdečního rytmu a prokrvení, které nejsou v klidu patrné. Vedlejším výstupem je maximální výkon ve wattech – pro cyklistu nepříliš vypovídající, protože průběh testu je založený spíš na schopnosti dosáhnout co největšího kyslíkového dluhu, tedy režim práce pro cyklistu nepříliš typický. V průběhu vyšetření se také sleduje vzestup a po dokončení testu také pokles krevního tlaku k zachycení takzvané hypertenzní reakce, zátěžové to formy vysokého krevního tlaku.

Nepovinným doplňkem je zátěžová spirometrie. Spočívá v měření vdechovaných a vydechovaných respiračních plynů – kyslíku a oxidu uhličitého, a celkového množství dýchaného vzduchu. Protokol vyšetření je stejný jako u zátěžové ergometrie a provádí se zároveň s ní.

Výsledkem jsou parametry, které kromě medicínského mají i svůj sportovní význam – dechový objem, minutový dechový objem (objem vzduchu prohnaný plicemi za minutu), VO2max a případně stanovení ventilačního anaerobního prahu. Objemy ukazují na výkonnost dechového aparátu v zátěži. VO2max je spolu s maximálním výkonem ukazatel hrubé výkonnosti – byť pro cyklistu velmi hrubě orientační. Anaerobní ventilační práh může posloužit v případě, že nemáte k dispozici přesnější a specifičtější laktátovou křivku či jiné specificky vytrvalecké vyšetření prahů.

A už je skoro hotovo – ještě nepovinné pozátěžové klidové spirometrické vyšetření (umí ukázat třeba zátěžové astma či únavu dechových svalů) a je to. Do ruky byste měli dostat souhrnnou zprávu s příslušným vysvětlením a v případě podezření i doporučení k dalším vyšetřením.

Následná a doplňková vyšetření

Ke sportovní prohlídce patří ještě biochemické vyšetření krve a moči a základní krevní obraz. Ne vždy vám jí ale na pracovišti sportovní medicíny provedou, mohou vás též odkázat na odběrové místo s tím, že potom provedou vyhodnocení výsledků. Sleduje se krevní obraz (může ukázat například anémii neboli chudokrevnost, obávaný nízký hematokrit), jaterní a ledvinové testy, cholesterol a krevní cukr neboli glykémii. V moči se sleduje přítomnost bílkovin, cukru a krve k odhalení těžší cukrovky či různých poruch ledvin. Co ale rozhodně od základní laboratoře nečekejte je potvrzení či vyloučení únavy nebo přetrénování. Na to žádný jasný a stoprocentní test není, i když tomu mnoho sportovců a ještě víc trenérů věří.

Lékař může také nalézt nějaké problémy či podezření na ně, pro které vám může doporučit další vyšetření a ošetření.

Nejčastější je doporučení k péči fyzioterapeuta pro nejrůznější hrozící nebo už nastalé potíže s pohybovým aparátem – blokády a poruchy statiky páteře, výrazně vadné nastavení kyčlí, bolesti kolen a podobně. Při závadách srdečního rytmu a jiných poruchách klidového nebo zátěžového EKG budete doporučeni ke specializovanému kardiologickému vyšetření. Sportovní kardiolog umí vyšetřit  echokardiografii, funkčního sonografické vyšetření srdce. Dokáže najít jak patologické stavy srdečních chlopní, tak odhalí i známky nepřiměřeného přetížení srdeční svaloviny či obávané kardiomyopatie (poruchy srdeční svaloviny na úrovni buněčného metabolismu). Do repertoáru sportovního kardiologa patří také Holter, tedy celodenní sledování srdečního rytmu nebo krevního tlaku k nalezení zřídka se vyskytujících, ale někdy velmi závažných poruch rytmu či tlaku.

Při podezření na astma budete odkázáni k plicnímu lékaři k potvrzení či vyloučení astmatu a zjištění jeho příčiny a nastavení odpovídající léčby. V případě zjištěné alergické příčiny pracuje plicař neboli pneumolog v součinnosti s alergologem (ten český název nemá)

S největší pravděpodobností ovšem uslyšíte obdobu legendární věty, kterou pronesl bezděky  dobrý voják Švejk u svého odvodu – tauglich. Tedy: schopen bez omezení. Což vám ze srdce přeji!

Vyhláška 391/213 Sb

 Výkonnostním sportovcem 

je osoba, která

1. vykonává výkonnostní sport v organizovaných sportovních soutěžích nebo se na ně připravuje a

2. je registrována v organizaci, která zajišťuje přípravu výkonnostních sportovců, popřípadě organizuje sportovní soutěže

Vrcholovým sportovcem 

je osoba, která vykonává vrcholový sport na úrovni státní sportovní reprezentace, nebo osoba, která se k reprezentaci připravuje jako člen rezortního sportovního centra, sportovního centra mládeže nebo obdobného zařízení pro přípravu sportovců

Organizovaným sportem 

je sport. který sportovec vykonává v organizacích jiných než uvedených v předchozích odstavcích

Neorganizovaným sportem 

je sport a pohybová rekreace určená širokým vrstvám obyvatelstva

Pravidelná lékařská prohlídka 

se provádí jednou za 12 měsíců, pokud jiný právní předpis upravující zdravotní způsobilost nestanoví jinak, za účelem zjištění změn zdravotního stavu posuzované osoby, které by mohly vést při dalším provozování výkonnostního sportu, vrcholového sportu nebo sportu a tělesné výchovy ve sportovních školách k poškození zdraví této osoby nebo k poškození zdraví jiných osob, popřípadě za účelem zjištění, zda sportovní zátěž nepřevyšuje adaptační možnosti organismu posuzované osoby.

Zdravotně náročnou sportovní disciplínou 

je sport, při kterém je zvýšené riziko poškození zdraví nebo je jeho provozování spojeno se zvýšenými nároky na zdraví sportovce, který takový sport vykonává.

Zdravotně náročné sportovní disciplíny

jsou sportovní disciplíny s vysokým rizikem selhání základních životních funkcí v důsledku přetížení pohybového, termoregulačního, metabolického, oběhového, dechového, endokrinního, nervového nebo jiného systému organismu, například sportovní akce v otužileckém plavání nebo soutěže s vytrvalostními výkony trvajícími déle než 2 hodiny, kterými jsou zejména běžecké, lyžařské nebo cyklistické maratóny a ultramaratóny, dálkové plavání, triatlony, další víceboje vytrvalostního charakteru a turistické pochody v délce nejméně 50 km,

Vstupní a pravidelná lékařská prohlídka (pro sportovce vykonávající náročnou sportovní disciplínu)

1. zjištění základní antropometrie,

2. standardní klidové elektrokardiografické vyšetření a zátěžové vyšetření včetně monitorace elektrokardiografické křivky a tlaku krve,

3. laboratorní a jiná odborná vyšetření, pokud to vyžaduje zdravotní stav zjištěný základním vyšetřením nebo pokud je to nutné s ohledem na věk posuzované osoby nebo zdravotní náročnost sportu a předpokládanou intenzitu zatížení a objem tréninku,