Ischemická choroba srdeční (ICHS) a její následek infakrkt myokardu patří i v dnešní době vysoce pokročilé medicíny, rychle dostupné lékařské pomoci a specializovaným centrům nejčastější příčinou úmrtí v západních civilizovaných zemích. Ponechme teď stranou fakt, že na něco prostě umřít musíme a když to nebude infarkt, bude to něco jiného a ponořme se do (většinou pozitivních) vlivů cyklistiky na riziko ischemické choroby a infarktu.

Protože nejsem internista, musel jsem se před započetím psaní tohoto článku zahloubat do literatury, abych si osvěžil znalosti o současném stavu vědění o téhle doslova metle lidstva. S infarktem je to tedy zhruba následovně

Jak a proč vzniká infarkt

Většině běžné populace je asi známo, že příčinou infarktu myokardu je náhlé ucpání některé významnější koronární, česky věnčité tepny (korona je latinsky koruna, české názvosloví si místo královské koruny zřejmě vzalo za základ vavřínový věnec, zdobící hlavy imperátorů před korunou). Věnčité tepny jako koruna beo věnec obkružují horní část srdce a z nich vycházejí další tepny směřující směrem k jeho hrotu. Jsou doslova životně důležité, protože srdce, nejvytrvalejší sval v našem těle, který se za našeho života nesmí za běžných okolností nikdy zastavit, nedokáže na rozdíl od kosterních svalů pracovat ani trochu anaerobně. Nedostatek “čerstvé” okysličené krve znamená proto okamžitou poruchu práce a velmi rychlé následující, po krátké době nevratné poškození srdečního svalu. Poruchou práce se rozumí nekoordinované nefunkční stahy, arytmie, které bez pomoci  mohou způsobit bezvědomí a záhy i smrt mozku. V případě, že ke smrti nedojde a průtok v koronárních tepnách není dostatečně rychle obnoven lékařskou intervencí, dojde k odumření části srdečního svalu a po čase ke vzniku vazivové jizvy, zhoršující práci srdce a potenciálně vyvolávající i různé další srdeční potíže.

Podkladem vzniku infarktu je ischemická choroba srdeční, chronické zúžení koronárních tepen takzvanými ateromatozními pláty. Jedná se zjednodušeně řečeno o cholesterol ukládající se těsně pod nejvrchnější vrstvičku cévní stěny. Mění tím povrchové vlastnosti vnitřku cévy, vyvolává chronický zánět a za určitých okolností se celý tento plát utrhne a cévu více či méně kompletně ucpe.

A jaká jsou příčiny a “viníci” či přesněji rizikové faktory  ischemické choroby a infarktu? Vědecké studie zatím pojmenovaly tyto: dyslipidémie, kouření, hypertenze, psychosociální stres, diabetes mellitus, zvýšený poměr obvodu pasu vůči obvodu boků, nedostatek tělesné aktivity, nevhodné složení stravy a abstinence od alkoholu.

Z našem povídání pomineme, ty, které více či méně patří do kompetence lékařů – tedy dyslipidémii (špatné složení krevních tuků, lidově “vysoký cholesterol), diabetes mellitus (cukrovka) a hypertenzi (vysoký tlak) – i když i na ně má pohybová aktivita nepřímý pozitivní vliv, a budeme se zabývat těmi ostatními. Je totiž nutné si uvědomit, že mnohi z těchto faktorů je navzájem provázaných – lidé ve stresových situacích více kouří, přejídají se, mají nadváhu, nadváha a špatná skladba stravy zhoršuje složení krevních lipidů a vyvolává cukrovku, ale tento začarovaný kruh můžeme začít stavět i z jiného místa a stále bude dávat smysl.

Kouření

Kouuření je jeden z nejzásadnějších faktorů, zvyšujících riziko ICHS a infarktu myokardu. Riziko je přímo úměrné počtu vykouřených cigaret, jedna krabička denně zvyšuje statistické riziko asi na dvojnásobek oproti nekouřícímu vrstevníkovi. Po úspěšném ukončení kouření riziko poměrně rychle klesá, většina ho vymizí do 12 – 18 měsíců, úplně se vyrovná do 3 – 5 let.

Vzhledem k neblahému efektu kouření je celkem zřejmé, že naprostá většina cyklistů nekouří a tak se zdá zbytečné o něm v cyklistickém časopise hovořit. Musíme si ale uvědomit, že ne všichni čtenáři jsou cyklisté zkušení a výkonní, mnoho z nich s cyklistkou teprve začíná a jedním z důvodů může být právě rozhodnutí zcela změnit životní styl a přestat kouřit. A právě v tom jim kolo může pomoci. Jednak jako významný motivační faktor ve chvíli, kdy zjistí že svojí vysněnou nebo oblíbenou trasu prostě neudýchá a nebo ostudně nestačí svým stejně starým nebo dokonce starším kamarádům nekuřákům. Pozitivní emoce a endorfiny mohou také pomáhat překonat abstinenční příznaky a chuť si zapálit.

A co sváteční kuřáci mezi cyklisty? Upřímně řečeno, jedna cigaretka dvakrát třikrát za týden, u zaslouženého pivka po švihu a nebo u kávičky se z pohledu statistického rizika nepochybně schová v datovém šumu. 

A když už jsme u té kávy – v dobách nedávno minulých byla káva téměř stejný strašák jako cigareta, dotaz na počet vypitých káv denně byl součástí anamnestické položky “abúzy” (alkohol, káva cigarety – každý samozřejmě požíval maximálně příležitostně). Dnes se postavení kávy naprosto otočilo, nejen, že už se nepovažuje za škodlivou, ale naopak se zdůrazňuje její pozitivní účinek jako silného antioxidantu. Jestli za tím je změna způsobu přípravy (český turek je smrtící kapalina), lobby producentů kávy nebo opravdu prokazatelné studie netuším, byť bych tomu poslednímu chtěl jako milovník dobré kávy věřit. Je ale dobré vědět, že povzbudivé účinky kávy ve větších dávkách opravdu zvyšují i krevní tlak, jeden z faktorů ICHS 

Psychosociální stres

POdle mnoha velkých studií je psychosociální stres třetím nejsilnějším rizikovým faktorem ICHS, po “cholesterolu” a kouření. Na vznik závažných srdečních příhod  má vliv především “patologická deprese, sociální izolace, cynická nedůvěra, nepřátelství, pesimismus i pocit beznaděje, naopak proti působí patří společenské vazby, cvičení, optimismus, humor, altruismus, soužití s domácími zvířaty a zapojení do organizovaného náboženského života”.

Je nepochybné, že rozumně provozovaná cyklistika posiluje společenské vazby jak na společných vyjížďkách, závodech, tak i afteraktivity posezeních u sklenice oroseného či kávy. Optimizmu i humoru okolo kola není také nikdy nedostatek, dokonce se zdá, že je pro někoho kolo náboženství, akorát ty domácí zvířata se s kolem ne vždycky přátelí, pokud tedy nejezdíte cyklistické canikrosy.

Na druhou stranu ovšem pozor na přílišné ambice – je nemálo výkonnostních i amatérských cyklistů, které touha po výsledcích sežehla natolik, že vykazují všechny výše zmíněné nepříznivé faktory. Zejména na výkon a výsledek orientované manažerské typy tak vyhánějí čerta belzebubem, když na jednu stranu kompenzují pracovní stres pohybem, na druhou stranu stres při pohybu zažívají, protože je pro ně pohyb bez jasně viditelných výsledků nepřijatelným plýtváním časem i prostředky. 

Obezita

Nejzásadnějším rizikovým faktorem ischemických srdečních chorob je obezita.  Kromě toho, že přímo souvisí s nevhodným složením stravy, nedostatkem pohybu a špatným profilem krevních lipidů (a navzájem se negativně podmiňují) přímo zatěžuje oběhovou soustavu nadměrnou prací a přispívá i ke vzniku vysokého tlaku. Je zajímavé, že nejtěsněji statisticky souvisí s rizikem infarktu nikoliv hmotnost nebo BMI (body mass index, vypočtený faktor z výšky a hmotnosti), ale poměr pasu k výšce. Osoby s břišní obezitou jsou ohroženy daleko více než osoby s jiným rozložením tuku. Doporučuje se jednoduché pravidlo, obvod vašeho pasu by neměl být větší než polovina vaší výšky. A protože starší hobby cyklisté mají občas větší či menší bříška, ale málokdy tlustý zadek, ukazuje to, že ani oni nejsou před infarktem zcela imunní, ale i na to, že jejich trénink a strava nejsou úplně optimální. 

Nevhodné složení stravy

Podle posledních výzkumů se jeví, že dietní příčinou aterosklerózy a IHCS je především přejídání vysoce energetickou předzpracovanou stravou bohatou na kombinaci jednoduchých rychle vstřebatelných sacharidů a nasycených tuků . Tělo nestačí velkou dávku rychle vstřebatelných živin dostatečně rychle zpracovat, takže mix glukózy, tukových kapének, a částečně zpracovaných meziproduktů tukového metabolismu doslova”vtrhne” do krevního oběhu a způsobí oxidativní stres a odstartuje reaktivní zánětlivý proces poškozující cévní stěnu. Udává se, že podobné změny dokáže odstartovat i jediné jídlo tohoto typu (typicky fastfood) .ČAsté podobné stravování má za následek vysokou produkci inzuinu a z ní vyplývající postupný vznik cukrovky druhého typu, protože se buňky naučí na inzulin nereagovat. A cukrovka druhého typu je další z příčin ICHS

Protože základní potřebou každého cyklisty je maximalizace výkonu na kilogram hmotnosti – a to znamená nebýt tlustý. Takže je druhou přirozeností si hlídat zdravou výživu a odpovídající porce. Přesto  i cyklista se může chovat poněkud rizikově, protože vyhladovělost v tréninku může svádět k častému nárazovitému přejídání.

Alkohol (?)

A teď jedna dobrá a několik špatných zpráv pro milovníky oroseného s pěnou. Ta dobrá je, že velké množství studií prokazuje, že 1 -2 dávky alkoholu u mužů a 0,5 až 1 denně snižuje celkovou úmrtnost oproti kontrolní skupině abstinentů o 18% a riziko infarktu dokonce o 30% oproti kontrolní skupině abstinentů. (dávka alkoholu je 0,35 l piva, 1,5 dl vína nebo 0,4 dl tvrdého alkoholu)

A teď ty špatné – především to neznamená, že po 6 pivech denně tu budete věčně jako V.I. Lenin. Efekt se nekumuluje, další zvyšování dávek už riziko naopak zvyšuje. Ještě horší je, že zejména na ženy působí už jedna dávka alkoholu prokazatelně karcinogenně, při více ně než 2 dávkách zvyšuje riziko hypertenze, cévní mozkové příhody neboli mrtvice, srdečního selhání, demence a cukrovky.

Proto jezdit na kole za účelem vytvoření potřebné žízně je sice zdraví prospěšné, jen ta žízeň nesmí překročit jeden půllitr.

Vidíte, že cyklistika rozumně provozovaná je člověku prospěšná a život ochraňující. Ovšem při nemírném užívání může škodit stejně jako nicnedělání, jako nakonec každá jiná droga.

Vegetativní rovnováha

V souvislosti s pojmy hypertenze, ICHS a infarkt myokardu je dobré se zmínit o poměrně moderní metodě, která slibuje významnou změnu ve vnímání přiměřenosti tělesné zátěže a nastavení správného poměru pozitivního a negativního stresu. Je jím měřené variability srdečního pulzu.

Již delší dobu je známo, že srdeční rytmus není vždy zcela strojově pravidelný jako metronom. Naopak. U zdravého organismu s dobrou rovnováhou vegetativního systému se rytmust tepové frekvence (nebo chcete li časové prodlevy mezi pulzy) cyklicky mění a to hned podle několika různých  harmonických rytmů. Čím ve větším stresu naopak je – a ten může být jak vnější (zátěž, přetížení, psychosociální stres) tak vnitřní (nemoc, přetrénování, psychické potíže), ním menší tato variabilita je, až se rytmus změní ve zcela pravidelný “strojový”. Zatím co harmonicky se měnící způsobuje parasympatická složka vegetativního systému (klidová a vytrvalostní), strojový rytmus vzniká vlivem sympatické složky (akční, stresové, “mód ohrožení). A právě vysoká převaha sympatiku stojí za vznikem vysokého tlaku, ICHS a infarktu myokardu. Využívání systémů sledování rovnováhy vegetativního systému tak pomáhá odhalit nejen, jestli trénujete správně, ale také jestli vás vaše snažení posouvá k infarktu nebo od něj.

Zdroj: Primární a sekundární prevence kardiovaskulárních onemocnění – Praktický přístup založený na důkazech, Medical Tribune CZ https://www.tribune.cz/clanek/16163-primarni-a-sekundarni-prevence-kardiovaskularnich-onemocneni-prakticky-pristup-zalozeny-na-dukazech